Ahoj!
Tak jo, po opravdu dlouhé době mám neuvěřitelnou chuť napsat článek. Sice články vycházeli obden, ale pravdou je, že kdybych je neměla předepsané, nevycházelo by nic. A najednou mám takovou strašně povídací náladu, takže rady budu asi zase chvilku filozofovat. I když vím, že dnes není středa, ale... neřešme to.
Dneska nejspíš na téma, co je v životě opravdu důležité. Když jsem v práci poslouchala Malého prince (už asi po čtvrté) a potom kolem mě prošel jeden milo člověk, musela jsem stále přemýšlet. Myšlenky mi stále odbíhaly k tomu, jak mi jeden nejspíš ani nic neznamenající úsměv dokáže parádně zvednout náladu a už ani práce není tak hrozná. Zrovna dnešek byl dobrý, všichni byli milo lidi. I když jsem třikrát slyšela otázku, jestli mám všechny prsty a desetkrát, jestli mám prázdniny. V uších mi znělo, že to nejdůležitější je očím neviditelné a já pořád viděla ten jeden úsměv. Běžně se usmívám na každého, koho potkám jenom proto, abych jim zlepšila den. A až teď jsem poznala jak opravdu vzácný je úsměv od někoho, koho vůbec neznáme. Možná mi přijde ještě lepší než ten, který nám věnují známí lidé, od nich to úsměv není stoprocentně upřímný.
 |
| Zdroj |
Nejvíce budu asi teď hodnotit důležité věci, co pozoruji na cizích lidech, s těmi se teď setkávám při svých brigádách nejčastěji. Když vezmu brigádu v cukrárně, kde jsem v neustálým kontaktu s lidmi, tak strašně oceňuji pochopení. Situace, kdy přijde pán/paní a chtějí zákusek. Nejdřív musím najít, jaký zákusek myslí, protože ještě nevím, co je co. Pak milión hodin hledám cenu toho daného zákusku, protože si je ještě nepamatuji. A nakonec všechno balím a moc mi to ještě nejde. Na kase jsem taky pomalejší. Přes tohle všechno jsou lidé, kteří, když je jim na konci omluvím, že to trvalo, dokážou říci, že to je pochopitelné a že mi to jde. No a pak tam přijde babka, která mi opravdu nepříjemným tónem řekne:,,To je ňáký divně zabalený!" Tak sorry, ale byla jsem tam podruhé!
Osobně si myslím, že každý by měl mít pochopení (nemyslím vraždu a tak.. I když taky znám pár lidí, co jsou na zabití). Před dvěma roky jsem měla brigádu, kde se na mě řvalo, chovali se ke mně jako k hadru a když jsem něco spletla, ptali se mě, jestli beru drogy, že jsem tak mimo. Od zmíněné brigády je pro mě pochopení jednou z nejvíce oceněných věcí. Važte si toho, protože ne všichni pochopení mají.
Jako jedna z nejdůležitějších věcí je to, co spousta lidí bere jako samozřejmost. To je domov, jídlo, rodina, zdraví a práce. Neustále slýchám, jak si každý na někdo stěžuje. ,,To jídlo je hnusné" - ale máš co jíst. ,,Matka/Otec jsou na hovno." - ve většině případů to tak není a rodiče opravdu milujete. ,,Mám život na nic" - seš zdravá, takže asi není tak moc na nic. ,,
Nevím, jak vy, ale já zastávám názor, že v životě jsou nejdůležitější jednoduché maličkosti, které se většině z nás dostávají každý den. Už jenom to, že se každé ráno probudím a mám šanci prožít další den, i to je pro mě důležité.
 |
| Zdroj |
Tak tohle by bylo asi všechno pro dnešní článek. Doufám, že se vám článek líbil a byla bych ráda, kdybyste mi napsali, co je pro vás v životě nejdůležitější.
