Jak (ne)utíkat před životem

Ahoj!

Dnes tady bude první článek do nové rubriky. Byla bych ráda, kdyby se mi podařilo tyhle články vydávat každou středu. Doufám, že se bude líbit.

Abych byla upřímná, tak musím nejdříve uznat, že i já někdy utíkám před životem/ realitou. Nevím, jestli to takhle mají i ostatní knihomolové, ale čtení mi před realitou pomáhá snad nejvíce. Být myšlenkami v jiném světě a řešit jiné životy a problémy než ty svoje. Pro mě časté utíkání je také psaní, kde si vytvářím své problémy už vyřešené nebo je nevytvářím vůbec. Často je takhle braný i poslech hudby, ale já většinou musím u hudby přemýšlet. Ale napíšu vám sem moje tipy, jak před realitou neutíkat.

1) Každý den se stane něco krásného

Někdy, je opravdu obtížné najít na nějakém dnu něco krásného, něco, co mě potěšilo. Ve škole se nedaří, doma se všichni hádáme, nestíhám dělat všechny povinnosti a nic se prostě nedaří. Večer, když vysílením padnu do postele, celý den si přehrávám a hledám světlé šťastné okamžiky. Když jsme se s kamarádkami něčemu smály, přítel mi poslal krásnou zprávu nebo se na mě jenom mile usmál.

2) Udělat si něčím radost

Tohle pokaždé zafunguje. Když mám sebehorší den a navštívím papírnictví nebo si objednám nějakou knížku, kterou jsem dlouho chtěla. Může to být jenom pěkná propiska. Vždycky to udělá krásnější den a kupuju si to s vědomím, že si to zasloužím a ne s výčitkami, že zase zbytečně utrácím. Každopádně, vždycky mi to udělá radost.

3) Dát si chvilku volna

Když jsem opravdu unavená a ze všeho prostě vyšťavená, nejvíc se uchyluji k tomu, abych nějakým způsobem utekla ze života. Takže všechny povinnosti hodím stranou, udělám si kafe nebo čaj, pustím si oblíbenou hudbu/film/seriál nebo si jenom užívám ticha, lehnu si do postele nebo do sedacího pytle a regeneruju se. Případně, když je hezké počasí, jdu si sednout na zahradu nebo se jdu projít někam do přírody. Naprostý relax pro duši.

4) Spánek

Spánek by mohl být braný jako také útěk ze života, ale já po vydatném spánku dokážu vždy lépe přemýšlet a všechno mi nepřipadá tak hrozné a těžké.

5) Příjemná společnost

To určitě zná každý z nás. Obklopit se lidmi, které milujeme a máme rádi je zaručený lék. Procházet se sama je příjemné, ale s někým koho milujeme ještě lepší. Když si jdeme s přítelem sednout na nějakou naší oblíbenou lavičku, dalo by se to nazvat vnitřním klidem.

Tak tohle by bylo všechno. Budu moc ráda, když mi napíšete, jak vy (ne)utíkáte před realitou.

xoxoxo

Nienna