,,She is in love with him, but lovers don't always win."
Bylo to už tak strašně dlouho. Když jsme si jenom za svitu měsíce hleděli do očí a nepotřebovali slova k vyznání naší velké společné lásky. Rozuměli jsme si i beze slov a každé ticho mělo svůj hlubší smysl. Věřili jsme, že je to opravdu už navždy. K naší smůle to ani nemohlo začít.
Nebyli jsme ještě připravení, obětovat naprosto všechno pro lásku. I když už vím, že naše láska by za to stála. Jenomže rozum zvítězil. I nad srdcem. Byla to chyba. Tlak okolí nás donutil myslet si, že vše, co mezi námi existuj, je špatné. Nepřístupné a nedovolené.
Každý máme své rodiny. Mám oddaného manžela a úžasné dvě děti. On milující manželku a krásného syna. Jenomže stejně to není to, po čem jsme kdy toužili. Láska je priorita, ale poznali jsme se moc brzo.
Občas si napíšeme, sejdeme se. Stále v jeho očích vidím tu jiskru, co jsem viděla i dříve a dívá se na mě pořád tak kouzelně. Jako by nikdy neřekl své ano a slib jiné ženě. Je to smutné. Oblaka pláčou pro lásku, která nikdy nebyla naplněna.
Jenomže teď jsem ho potkala v supermarketu a vypadal tak ztrápený a unavený životem. Málokdy jsem ho viděla takhle zničeného. Vždycky v něm byl neposedný plamínek, co ho nutil dělat všechny krásné bláznivé věci. Jak jsme spolu ukradli košík v obchodě a pak se v něm vozili po městě. Nebo když jsme se koupali v městské kašně.
Otočil se na mě a usmál se. Pomalu přišel blíže. Zápasila jsem s nutkáním ho obejmout. Nemohla jsem. Neměla jsem ani nejmenší právo mu zasahovat do života. Své ano neřekl mně, i když to byl vždy můj sen. Věděla jsem, že nebyl šťastný. Znala jsem jeho výraz a barvu očí, když šťastný byl. Takhle to nevypadalo. Obětovala bych všechno pro jeho štěstí, stačilo si mě jenom vybrat.
...oblaka pláčou pro lásku, která nebyla naplněna.
OdpovědětVymazatNádhera, mám z toho husí kůži!
Jéé, jsem ráda, že při čtení něco cítíš :)
Vymazat