Ahoj!
Dnes tu budou citáty z knihy Pekařova dcera.
Dnes tu budou citáty z knihy Pekařova dcera.
- Předstírala hluboký spánek. Takový, kterým nahlédneme do věčnosti, pokud je opravdový.
- ,,To zní jako skvělý příběh," řekla Reba. ,,Setkání dvou lidí, každý z naprosto jiného světa."Jane zamávala hadrem do vzduchu. ,,A nebývá to tak?",,Co?",,Láska." Pokrčila rameny. ,,Prostě vás to zasáhne - BUM!"
- To, že se někde narodíte, neznamená, že je to váš domov. Někdy pozoruji projíždějící vlaky a mám nutkání naskočit. Vidím letadla, jak křižují oblohu, a přeji si být na palubě. Máma mi vždycky říkala, že jsem snílek, fantasta, tulák - pokud někdo takový jsem, modlila jsem se k bohu, abych nebyla. Snění mi nedělá dobře.
- A pak pochopily, proč do sebe tatínek lil bourbon jako limonádu. Bylo krásné předstírat, že na světe je krásně, spláchnout všechny strachy vínem, odehnat vzpomínky, otupit ostražitost a být prostě a jednoduše spokojené, byť na pár hodin.
- ,,Nikdy mě nezajímala romantická a grandiózní gesta. Láska tkví v malých věcech, v každodenním odhodlání, laskavosti a odpouštění."
- Reba si lásku vždy představovala spíše jako divokou a nespoutanou. Pravá láska byla vášnivý plamen, který zářil, hořel, dokud nevyhasl. Netřepotal se a nematněl, neuhasínal kvůli banalitám každodenního života.
- Mysleli si, že je anomálnie, která patří do Adamsovy rodiny.
- Bylo jí smutno víc než jindy, smutek jí přímo sžíral. Hladový vlk, tak to nazýval její tatínek. Ve slabých chvilkách dcerám ten pocit popisoval: jak se to po něm natahovalo jako stíny denního světla a rozervávalo ho to v noci na zubaté kousky.
- Vytvoření lži ale znamenalo nejjednodušší cestu k vytvoření nové osobnosti.
- Bylo tak krásné věřit lžím. Jedno ale Reba věděla naprosto jistě: že maminka tatínka miluje a že díky lásce může člověk zavřít oči nad čímkoliv. Na druhou stranu ji děsilo, jak může být člověk takhle limitovaný.
- Doufala, že když řekne nahlas, že někoho miluje, mohlo by to vyléčit její bolavé srdce.
- ,,Lidem často chybí něco, co neexistuje - myslím tím, co bylo, ale už prostě a jednoduše není."
- Pro dnešek už bylo zlomených srdcí dost.
- ,,Pak vám dám radu. Nestává se často, aby vám osud přihrál do cesty hodného muže, kterého můžete milovat. To je fakt. Všechny ty filmy a reality show, kde lidé říkají ,miluji tě!' jako na běžícím pásu a kde si svobodní mládenci a dívky na vdávání vybírají partner jako sušenky v krabici - pcha! Nesmysl. To není láska. Není to nic jiného, než fyzická záležitost. Opravdová láska...," zavrtěla hlavou, ,,se nerodí často. Včera jsem ve zprávách zaslechla, že padesát procent manželství končí rozvodem a moderátor řekl: ,To je opravdu hrozné. Věříte tomu?' A já jsem si řekla, že věřím, protože tihle lidé lžou sami sobě i druhým - samé cukrbliky a chichotání. Pravda je, že každý má svou temnou stránku. Pokud ji znáte u druhého a umíte mu ji odpustit a on vám tu vaši, pak je to něco výjimečného."
- Dnes večer už na více smutku neměla kapacitu.
- ,,Zní mi to spíš jako strach. Když kolem sebe postavíš zdi, ubližuješ víc sobě. Každý někoho potřebuje, Rebo."
- Vstoupila mu do života a vnesla do něj svět. Doufal, že díky ní pozná všechno, co chce, aniž by musel vyjít ze dveří.
- Ve světe nepanuje žádná nálada. Slunce vychází a zapadá, roční období se střídají a život začíná a končí.
- Žiji mezi démony a nejspíš jsem v samotném pekle.
- Je možné, aby ti bylo sedmnáct, ale cítila ses jako století bába?
- Probděl noci a počítal všechno bolest, kterou kdy komu způsobil.
- Když si konečně lehla, vnímala tmu jako přítele.
- Pro případ, že bys to nevěděla, po zemi se pohybuje hodně blbů, kteří hledají jen pěknou tvářičku a povyražení.
- ,,Hádám, že člověk se musí připravit i na to, že osoba, kterou miluje, ho může opustit. Tělem nebo duší. Smrt přichází v mnoha podobách."
- Uvědomila si, jak tíživá je lež a jak osvobozující dokáže být pravda.
- Měl v sobě velký smutek, kterému nikdo z nich nemohl ulehčit.
- Nosila na prstě jeho prsten, ale srdcem jeho nikdy nebyla.
- Byla unavená z předstírání, že něčemu věří, z předstírání, že je někým jiným než ve skutečnosti.
- Zdálo se jí, že všichni jsou dál, jen ona ne.
- Světlo v očích se mu rozhořelo a Elsie se z toho zastavil dech.
- Byla přesvědčená, že se proti ní spikl celý vesmír. Otevřela si proto láhev vína a unikla na balkón.
- ,,Něco ti řeknu, můj malý příteli: práce je na pytel, láska je na pytel a život je na pytel."
- Možná mají Jane a Deedee pravdu a láska přichází jako blesk z čistého nebe - BUM - ahoj, lásko.
- Poprvé za několik měsíců se cítila šťastná. Nechtěla, aby hezký pocit hned odezněl.
- Každý z nás má svůj vlastní kufr plný tajemství. Některá si s sebou vezmeme do hrobu. V životě by jen nadělala neplechu.
- Na jaře vyraší tráva a rozkvetou luční květiny jako ztělesnění vševědoucího života. A ti, kteří se narodí a zemřou, se nikdy nedozví, kolik hloubky a lásky jim leží pod nohama.
- Zasloužili si, aby se jim otevřelo nebe.
- Nepoznala tajemství, které ho tížilo.
- Chtěla, aby věděl, že je s ním v dobrém i zlém, v radosti i ve smutku.
- Naučila se, že minulost je zastřená mozaika správných a špatných událostí. Musíme rozpoznat svou úlohu v každé z nich a zapamatovat si to. Pokud se budeme snažit zapomenout, utíkat od svých strachů, žalu a klopýtnutí, nakonec nás to jen dohoní a pohltí život jako tatínkův vlk.
- Myslím, že když jsi šťastná tam, kde jsi, tráva na druhé straně plotu už není zelenější. Možná nikdy nebyla.
- Měli bychom pohřbít ostny paměti, aby nám nepropichovaly srdce?
0 komentářů:
Okomentovat