neděle 1. listopadu 2015

#10 •Ztracená naděje•

Ahoj!
Dnešní várka citátů je z knihy Ztracená naděje.


  • Nevím, co by Les mohlo zachránit před ní samotnou... ale pero a papír asi ne. 
  • Jenom předstíralas, že žiješ...
  • Nedokázal jsem potlačit úsměv, když jsem si uvědomil, že to vyvolal můj dotek. Byl to ten nejlepší pocit... vůbec.
  • Možná se v ní pletu. Třeba je stejná jako všichni ostatní. A já si jen namlouvám, že je jiná, protože tomu chci věřit.
  • A taky se mi nelíbilo to její přiznání, že nikdy nic necítí. Protože já, když jsem byl s ní, jsem cítil všechno mnohem palčivěji než jindy.
  • Zajímalo by mě, jestli se člověk do někoho zamiluje tak, že ho postupně dostávají různé stránky osobnosti toho druhého, nebo propadne naráz kouzlu celé jeho osobnosti. Protože jsem se asi zrovna zamilovala do jejího vtipu a pohotovosti. A možná taky do jejich rtů. Ale nedovolil jsem na ně zírat tak dlouho, abych si to potvrdil.
  • Nechápal jsem, proč je tak uzavřená. Ale počkám tak dlouho, jak bude zapotřebí. Rozhodně od téhle holky jen tak neodejdu.
  • Chtěl jsem se jí dotýkat a líbat ji tolik, až to fyzicky bolelo.
  • Nenáviděl jsem to a líbilo se mi to a svým způsobem jsem na tom začínal být závislý. Pokaždé, když promluvila, mi ta rána v hrudníku připomněla, že tam pořád ještě něco mám.
  • Přisunul jsem se blíž, protože jsem najednou zatoužil nadechnout se jejího dechu, kterým tak zbůhdarma plýtvala. Jako bych v tu chvíli její dech potřeboval víc než ona.
  • K čertu s tím jejím úsměvem. Je k zešílení dívat se, jak se ty rty usmívají a mračí a špulí a smějí, když chci dělat jen jedno: líbat je.
  • Měl jsem strach, že kdybych teď přestal, všechno, co ke mně začínala cítit, zmizí. To mě děsilo, protože jsem věděl, že já to k ní budu cítit dál.
  • Nevím, co bude bolestivější. Držet se od ní už  napořád dál, aby na to nikdy nepřišla? Nebo ji povědět pravdu a zničit jí jedinej život, co zná?
  • ,,Ale připadalo mi to tak správný. Že ty seš správnej pro ni a ona pro tebe."
  • Zapisuju to všechno z jediného důvodu: že na světe není jediná živá duše, se kterou bych o tom mohl mluvit.
  • Potřeboval jsem vědět, že nejsem sám, i když Sky nemá ponětí, jak moc mi její přítomnost pomáhá.
  • Kéž bych mohl zmrazit čas. Chtěl jsem zmrazit minulost a budoucnost a jen se soustředit na tuhle chvíli. Na to, aby trvala věčně.
  • Nenáviděl jsem se za to, že já jsem ten důvod, proč se přestala smát.
  • Chtěl jsem, aby věděla, že jsem s ní. Že bez ohledu na to, jak se teď cítí, není sama.
  • ,,Do hajzlu se všema poprvé, Sky. Pro mě je důležitý jen to, že s tebou je to navždycky."
  • Zmocnil jsem se jejích rtů a ona se neodvratně zmocnila mého srdce.
  • Už jsem unavená a je mi špatně z toho, že musím pořád žít, i když o tenhle život nestojím. Unavuje mě předstírat, že jsem šťastná když nejsem.


Share:

0 komentářů:

Okomentovat