Citáty #3 • S hlavou v oblacích (pejru) •

Ahoj!

Dnešní várka pasíží je z knihy S hlavou v oblacích pejru od Kateřiny Petrusové. Dnes to budou spíše takové vtipné útržky a ne moje oblíbené zamilované věty (ano, jsem beznadějná romantička). Doufám, že se Vám budou líbít.

• Nechám Shumiho vytáhnout, sednu do něj a ke Kateřině dorazím a sice pozdě, ale přece - a navíc s bezva historkou o koni se sebevražednými sklony.
• ,,Vy jste magor." ,,Pavel," mrkl na mě. ,,To se nevylučuje," ucedila jsem.
• Marvin musel být idiot, když si tohle nastěhoval domů. Což vlastně potvrzovalo mout teorii o tom, že byl magor.
• Tohle mu nevytkla? Že jeho kňourání je spolehlivým zabijákem sexu?
• Přestal plánovat, co si mám vzít na sebe, a upřeně se na mě podíval. Nedělala jsem si iluze o tom, jak vypadám. Neměla jsem vyžehlené vlasy a večer, když jsem odnesla Adolfa ven, jsem si dala sprchu a pořádně se odlíčila, takže teď jsem byla určitě opuchlá, nevýrazná, zmačkaná a rozcuchaná. Neměl důvod, aby se na mě díval takhle.
• Co se stalo, že se dospělá, rozumná, vysokoškolky vzdělaná, za všech okolností opatrná žena jako já dostala sem?! Kdy mi vypnul mozek?
• Byla jsem na nebi. Ne, v nebi, ale hodně blízko. Někde tam se z Marvina stal Pavel.
• ,,To nic. Fakt. Jsem v pohodě. Ani to necítím. Mám prostě nějak ne moc dobře prokrvené koncové části těla." Třeba hlavu. Proto se chovám jako blbka.
• Měla jsem chuť mu ten jeho pobavený úsměv poupravit. Třeba pánvičkou.
• Byl tu jen on, jeho oči, jeho dech, jeho pohyby hluboko ve mně a jeho velké ruce, které mě držely a nenechaly mě padnout.
• Nešlo jen o sex - přestože byl dokonalý. Šlo i o ty momenty po něm, kdy jsme leželi a povídali si.
• Jenže kouzlo tohohle víkendu bylo v tom, že neměl pokračovat. Neměli jsme poznat svoje zlozvyky, neměli jsme zjistit, že si vlastně vůbec nesedneme.
• Pondělní, ranní Marvin mě v mých představách prostě vzal do nárue a pevně objal.
• Nabrečela jsem se dost. Chtěla jsem být ta silná a sebevědomá ženská, kterou jsem bávala, než jsem ho poznala - ale k tomu jsem potřebovala, aby zůstal co nejdál ode mě.
• A rozhodně se mi nelíbilo, že mi v jeho přítomnosti mozek váceméně vypovídal službu. Tohle by se nemělo dít. Nikdy.
• Pocitově jsem si byla jistá, že by to všechno šlo. Rozumově? No, rozumově jsem na tom zrovna teď byla docela bledě.
• Nikdy jsem nevěřila na lásku na první pohled. Blbost. Kravina. Jasně, někdo se vám může líbit tak, že hormony začnou kypět a bublat a dělat divy, ale láska? Ani omylem. Ale zamilovat se do někoho během víkendu? To už byla jiná. Marvin mě dokázal přeorientovat z naprosté averze k úplnému poblázněním a potřeboval k tomu jen nevěrnou a uječenou přítelkyni, neloajálního zaměstnance, Navaru, horko-vzdušná balón a kotě.
• Přesně tam, na gynekologické koze, během dalšího záchvatu breku z dojetí, když jsem s plným nosem huhňala, že za tyhle nervy si zasloužím hromadu čokolády a zásnubní prstem s obrovským šutrem, jsem se do Marvina zamilovala. Definitivně.

Nienna :)