Citáty #2 •Gabrielovo inferno•

Ahoj!

Vítám Vás u nového článku s názvem ,,Citáty z knih" a dnes to bude trochu delší článek, protože v knize Gabrielovo inferno, je spoustu zajímavých myšlenek, s kterými jsem se úplně ztotožnila. Tak jdeme na to

• Podívejte se na ni. Trochu laskavosti a ona rozkvete. Úplně jako růže otevírající své okvětní lístky.
• Ale Julia nechtěla být ošukaná jako zvíře; chtěla být milovaná. Přísahala by vzdát se sexu navždy, pokud by si myslela, že by jí to zaručilo ten druh lásky, který byl předmětem poezie a mýtů. To byl druh citu, po kterém zoufale toužila, ale ve skutečnosti nevěřila, že by si ho zasloužila. Chtěla být pro někoho múzou - chtěla být uctívána a zbožňovaná, tělem i duší. Chtěla hrát Beatrice brilantnímu a ušlechtilému Dantovi a navždy s ním přebývat v Ráji, a žít život, který by mohl směle konkurovat kráse Botticelliho ilustrací.
• Julia si začínala myslet, že tohle je přesně ten způsob, jak se držet za ruce s někým, s kým k sobě něco cítíte. Ne že by měla nějakou zkušenost.
• ,,On předstírá, že je v pořádku, ale je zlomený. A hluboko uvnitř nenávidí sám sebe."
• ,,Většinou mě ignoruje. Jsem obyčejná studentka a on mě na to nikdy nenechá zapomenout." ,,Tomu se mi těžko věří. Dost pochybuji, že by se tak intenzivně díval po ,obyčejné' studentce."
• Litovala, že jeho rty nebyly Gabrielovy. A že ten polibek nebyl jako ty od něj.
• ,,Žijeme pod rudou vlajkou profesionality. Profesoři se nemohou přátelit se svými studentkami. A i kdybychom byli jen Gabriel a Julienne, kteří se dělí o pizzu, nemmohla byste být moje přítelkyně. Já jsem magnet na hříchy a vy ne."
• Ach, bohové všech magisterských-studentek-tvrdě-se-snažících-udělat-pro-svého-starého-přítele-dobrou-věc, pomozte mi vypáčit tu Emersonovu děvku od jeho ptáka. Prosím.
• To mě podrž. Profesor Emerson musí posilovat - a hodně. Mohla bych si udělat fotku jeho břicha - a toho véčka - na svůj spořič?
• Prostá, ale zakázaná zamilovanost. Zamilovanost, které v sobecké, opilecké mlze využil.
• Ale ono to bylo skutečné - to staré jisktření tam bylo. Když mě líbal, když se mě dotýkal, ten náboj tam pořád byl. Musel to cítit - nebylo to všechno jen v mé hlavě.
• ,,Jestli je tohle láska, tak raději beru nenávist."
• ,,Oba víme, že profesoři se se svými studenty nikdy nepřátelí."
• ,,Já už na tobě závislý jsem, Beatrice. Jenomže ty jsi mnohem nebezpečnější než kokain."
• Celý ten čas pomalu zkoumal její ústa, jako by nikdy neměl dostat druhou šanci.
• ,,Musíme se dívat naším srdcem, a ne našima očima,"
• ,,Nechápu, proč všichni prostě netouží po vlídnosti," uvažovala Julia spíš pro sebe než pro Paula. ,,Život už tak dost bolí."
• V její mysli už to nebyl nadále pan profesor; byl to Gabriel, její profesor, její milovaný.
• Nikdy se neomlouvej za to, že ses chovala podle svých přání.
• Proč se proti nám vždycky spikne celý vesmír?
• Zastavila se na odpočívadle a zkontrolovala v zrcadle svůj vzhled; doufala, že nevypadá, jako by si práve ukradla smyslnou chvilku se svým profesorem.
• Pokud bychom se z nějakého důvodu rozdělili, chci, abys na mě počkala. Najde tě, slibuji.
• Julia není ten typ holky, kterou bys mohl zblbnout a pak odhodit. Je to ten typ dívky, s jakou se ženíš.
• Oba máme jizvy, Julianne. Moje jen nejsou na kůži.
• ,,Ach, ne." Pevně ji stiskl. ,,Žádné vtipy o věku. Už tak jsem na náš věkový rozdíl dost háklivý." Pohodila vlasy. ,,Naše duše musí být zhruba stejně staré. Tak kdo by to počítal?"
• Díval se na ni, jako by byla jediná žena na světě, jako by v jejich soukromém vesmíru nebylo nic jiného.

Nienna :)