středa 8. července 2015

Nemáte žádné problémy!

Občas se musím divit nad tím, jaké životy žijeme v šestnácti letech. Někteří lidé říkají, jaké můžeme mít těžké životy v šestnácti letech. Taková slova říkají přesně takový lidé, kteří měli skvělý život a nemuseli řešit věci, jako máme my. Lidi se diví, že v šetnácti kouříme a chodíme se opíjet, ale nikdy se nás nezeptají na důvod, proč se tímhle způsobem ničíme.
Lidé nedokáží pochopit naši bolest. Nedokáží pochopit, že když se opíjíme nebo kouříme, neděláme to s úmyslem zabít sebe, ale bolest, kterou v sobě neustále nosíme. Po zážitcích, kdy nás každá láme a neustále nám podkopávají nohy, si musíme chvilku odpočinout. Není možné, abychom všechnu bolest snášeli 24 hodin denně. bylo by to nad naše síly, v pouhých šestnícti letech.
Když jde o mně, nepřijde mi každá bolest špatná. Naučila jsem se ji sníšet, i když hrozným způsobem. Jde mi o lidi, kteří nás mladší odsuzují. Mluví ke mně a říkají, že jediné, co musím řešit je škola. Vždyť je přeci nemožné řešit něco závažného. Jsem přeci malé dítě. Nepomohou mi, místo pomoci slyším jenom krutý smích. A čeho tím dosáhnou? Pocitu, že naše problémy nejsou opravdové. Opakovaný pocit méněcennosti. Proč jsou lidé tak neuvěřitelně krutí?

Share:

0 komentářů:

Okomentovat